Vyplácení odměn zdravotníkům v souvislosti s nasazením v době epidemie covid-19

Vyplácíte-li zdravotnickým pracovníkům mimořádné odměny za jejich pracovní nasazení v době pokračující pandemie prostřednictvím dotačních programů nebo kompenzační vyhlášky, vzniká z hlediska jejich započtení do průměrného výdělku rozpor mezi výkladem České lékařské komory, Ministerstvem zdravotnictví (viz níže) a MPSV. Podle prezidenta ČLK (viz níže) se tyto mimořádné odměny (dle ustanovení § 224 odst. 2 zákoníku práce) nezapočítávají do hrubého výdělku pro účely zjišťování průměrného výdělku a dále tak nezvyšují například hodinový průměr pro dovolenou. MPSV a MF mají odlišný názor (viz /www.mpsv.cz/-/jak-maji-byt-vyplaceny-odmeny-zamestnancum-ve-zdravotnictvi-za-mimoradne-nasazeni-v-souvislosti-s-pandemii-covid-19-) a jednoznačně doporučují vyplacené odměny standardně zahrnout do průměru pro náhrady.

V obou variantách si pro mimořádné odměny zdravotníkům založte nový druh mzdy "prémií, odměn".


Pokud se rozhodnete mimořádné odměny nezahrnovat do průměrného výdělku, vypněte v druhu mzdy zápočet do průměru náhrad a základu pro průměr DNP.




Naopak při zahrnutí mimořádné odměny do průměrného výdělku jí nechte rozpočítat do počtu měsíců, za které je odměna vyplácena (pro období 01.10.2020-28.02.2021 je to 5 měsíců).




Individuální počet měsíců jednotlivým zaměstnancům můžete zadat přímo ve mzdě ve formuláři prémií, odměn tlačítkem Nápočet základů. Pokud změnu nelze provést, musíte ji předem povolit volbou ve mzdě povolit zápočet základů v menu Evidence - Mzdová evidence - Nastavení - Základní.

Pozor - dodatečně provedené změny v číselníku druhů mezd se nepromítají do již vyhotovených mezd!

Výklad Ministerstva zdravotnictví k vyplácení mimořádných odměn a výpočet průměru náhrad:

 

Z hlediska dodatečných nákladů pro zaměstnavatele z důvodu mimořádných odměn skrze mimořádné platby zdravotních pojišťoven na základě tzv. kompenzační vyhlášky si Vás dovolujeme upozornit, že v případě charakteru odměn za práci při pandemii nejde o plnění, které přímo souvisí s odvedenou prací. Výše plnění není stanovena za splnění konkrétního mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu, výše také není diferencována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, ani podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti nebo dosahovaných pracovních výsledků. Tento popis splňují odměny vyplácené podle § 224 odst. 2. Zákoníků práce. Naopak, je financována odměna v paušální výši podle vykonávaného povolání (zdravotnické povolání dle zákona č. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. nebo ostatní povolání).
Podpůrným argumentem pro tento výklad je též fakt, že pokud by šlo o odměnu jako složku mzdy, musela by být poskytnuta pouze na základě kritérií stanovených v § 109 odst. 4 zákoníku práce, tedy podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Mzda, tedy její výše a podmínky jejího poskytování, se podle § 113 odst. 1 zákoníku práce sjednává ve smlouvě (pracovní, kolektivní či jiné), stanovuje vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo určuje mzdovým výměrem. Podle § 113 odst. 3 zákoníku práce musí být možnost poskytnout odměnu sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má příslušet. Mzdu, tedy ani její složky, nelze upravovat se zpětnou účinností. Má-li určitá složka mzdy charakter např. výkonnostní, a je tak závislá na kvantitativním či kvalitativním hodnocení vykonané práce, nelze její konkrétní výši zjistit předem. Je však nezbytné, aby byly dopředu sjednány, stanoveny či určeny podmínky relevantní pro poskytnutí mzdy, resp. její složky. Vzhledem k tomu, že o financování mimořádné odměny zaměstnancům, kteří v období října až prosince 2020 byli zaměstnáni u poskytovatele ne-lůžkové péče, bude rozhodnuto až v dubnu roku 2021, nelze předpokládat, že by zaměstnavatel mohl takovýto způsob odměny sjednat se zaměstnancem předem, jak předpokládá § 113 zákoníku práce. Rozhodnutí o způsobu vyplacení mimořádné odměny je na každém jednotlivém zaměstnavateli. Způsob vyplacení však musí reflektovat, za co je odměna vyplácena.  
Postup vyplacení mimořádného finančního benefitu dle § 224 odst. 2 zákoníku práce je v souladu s právem tehdy, pokud nejde o odměnu za vykonanou práci, ale o benefit, který je poskytován v souvislosti se zaměstnáním, v tomto případě za zákonem přímo předpokládanou činnost, tedy za pomoc při mimořádné události, při které může být ohrožen život nebo zdraví.“

Informace prezidenta ČLK k vyplácení odměn zdravotníkům

Informace k vyplácení odměn zdravotníkům v souvislosti s nasazením v době epidemie covid-19

 

Na základě zákona a vyhlášky k jeho provedení jsou zdravotnickým pracovníkům poskytnuty mimořádné odměny za jejich pracovní nasazení v době pokračující pandemie. Poskytovatelé lůžkové péče obdrželi tyto odměny formou dotačních programů ze státního rozpočtu a zdravotničtí pracovníci pracující u ostatních (nelůžkových) poskytovatelů zdravotních služeb prostřednictvím kompenzační vyhlášky.

Stále však panují výkladové nejasnosti ohledně toho, v jakém režimu mají být odměny zaměstnancům vypláceny. Jednou z možností by byla výplata odměny dle § 134 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (odměna za mimořádný nebo zvlášť významný pracovní úkol, které se započítává do průměrného výdělku) a druhou možností je výplata podle § 224 odst. 2 zákoníku práce (odměna za poskytnutí pomoci při mimořádných událostech, která se nezapočítává do průměrného výdělku).

Podle Ministerstva zdravotnictví ČR, které připravilo dotační program i kompenzační vyhlášku, mají být odměny zdravotníkům vypláceny v režimu ustanovení § 224 odst. 2 zákoníku práce, nikoliv podle § 134 téhož zákona. Hlavním argumentem je, že odměna není vázána na konkrétní práci konkrétního zaměstnance v rámci sjednaného druhu práce. Vyplacené odměny tak mají být poděkováním státu za to, že zdravotničtí pracovníci zvládli mimořádné vypětí a výrazně pomohli v boji proti epidemii, když tato odměna se bezprostředně nespojuje s výkonem práce dle pracovní smlouvy.

Podle ministerstva (které vychází z konstrukce odměn za práci v době epidemie podle § 224 odst. 2 zákoníku práce) by v případě uplatnění odměny dle režimu § 134 zákoníku práce musel zaměstnavatel vyhodnocovat, jakým konkrétním způsobem dotčený zaměstnanec splnil mimořádné či zvlášť významné pracovní úkoly, což by vylučovalo plošné vyplácení odměn v obecné (neindividualizované) výši stanovené dotačním programem, resp. kompenzační vyhláškou.

Odměny podle ustanovení § 224 odst. 2 zákoníku práce nejsou složkou platu (mzdy) a nezapočítávají se tedy do hrubého výdělku pro účely zjišťování průměrného výdělku, který má vliv např. na výši odměny za práci přesčas, práci v noci, ve svátek, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost, náhradu při pracovní neschopnosti, náhradu platu za dovolenou apod.). Mimořádné odměny vyplacené dle § 224 odst. 2 zákoníku práce tudíž nevedou k dalšímu navýšení mzdových nákladů zaměstnavatelů v následujících měsících.


                                                 MUDr. Milan Kubek

                                                                                    prezident České lékařské komory